Bolívie | |
Bolívijská republika (República de Bolivia / Wuliwya Suyu) | |
rozloha: 1 098 580 km2 | počet obyvatel: 9 775 246 (odhad červenec 2009) |
hustota zalidnění: 8,9 obyv./km2 | přirozený / celkový přírůstek: + 1,88 / + 1,77 % (2009) |
hlavní město: Sucre (ofic. hlavní město, nejvyšší soud); La Paz (vláda a parlament) | jazyky: španělština (61 %), kečujština (21 %), ajmarština (15 %) (všechny úř.), ostatní (3 %) (sčítání 2001) |
typ státu: prezidentská republika | správní členění: 9 departementů (sing. departamento, pl. departamentos) |
národnosti: Kečuové 30 %, Ajmarové 25 %, mestici 30 %, běloši (kreolové) 15 % (sčítání 2001) | |
náboženství: katolíci 95 %, protestanti (evangelíci, metodisté) (sčítání 2001) | |
HDP/obyv.: 4 500 USD (2008) | měna: 1 boliviano (BOB) = 100 centavů |
→ JZ tvoří náhorní plošina Altiplano ve výškách 3 800 – 4 000 m n. m., obklopená horstvy And (až 6 500 m n. m.), Cordillera Real na Z tvoří mohutnou kulisu městu La Paz. Nacházejí se zde nejvýše položená trvalá sídla v Andách. Na S a SV rozsáhlé roviny a nížiny, v povodí Amazonky s bohatou říční sítí. Na V zasahují okrajové části Gran Chaca. Střediskem státu je Altiplano, bezodtoké území s velkými jezery (Titicaca 8 145 km2, slané jezero Poopó), s polopouštním a stepním rostlinstvem. Na S a SV je tropické podnebí s bohatými srážkami, zimním obdobím sucha, tropickými deštnými pralesy a savanami. → Jedno z civilizačních center Jižní Ameriky – Tiahuanaco [tyauanako], od zač. 14. stol. součást incké říše. 1538 dobyto Španěly, nazývána Horní Peru, 1825 nezávislá republika (přispěním Simóna Bolívara, odtud jméno státu). Několik válek se sousedy, ztráta přístupu k Tichému oceánu a části Gran Chaka. Střídání vojenských režimů a diktatur, 1982 obnoven civilní demokratický režim. Snahy o získání územního koridoru k Tichému oceánu upadají díky snadnému tranzitu přes Chile a Peru. → Agrární stát s rozvinutým těžebním průmyslem. Orná půda 2 %, pastviny 24 %, lesy 53 %. Hlavními plodinami obilniny (kukuřice, rýže … nedostačují, dováží se), sója, brambory, tropické ovoce, cukrová třtina, káva, bavlník, kaučuk. Chov ovcí, skotu, lam, prasat. → Třetí největší producent koky na světě, její plochy ale klesají – vládou podpořené zničení nejrozsáhlejší oblasti pěstování koky na světě (podíl na HDP je nejasný, není v legálních statistikách, ovšem většina prodejů probíhá stejně mimo stát) → Významná těžba rud cínu (původně 1.–2. místo na světě a 2/3 bolívijského vývozu, od 70. let silně zredukováno), olova, zinku, stříbra, zlata, antimonu (1.), ropy a zemního plynu. Většina v dolech jižně od Titicaca: La Paz / Chukiyawu (Zn, W, Cu, Bs), Oruro / Ururu (Sn, Sb), Potosí / Putusi (všechny barevné kovy, dříve zde největší stříbrný důl na světě – tzv. Stříbrná hora). → Průmysl orientován na vnitřní trh, zejm. potravinářský, textilní, dřevozpracující, hutní. Bolívie má zaručen přístup do přístavů Arica a Ilo. Dříve jedna z nejchudších ekonomik je na vzestupu, v pol. 90. let dohoda o volném obchodu s Mexikem, připojení k Mercosuru (přidružený stát). → Administrativně dělena na 9 departmentů: Beni, Pando, Santa Cruz, Tarija, Cochabamba, Chuquisaca, La Paz, Oruro a Potosí. Od prosince 2007 existuje v prvních čtyřech departmentech silná tendence k autonomii. Hierarchicky nižší administrativní celky: 100 provincií (provincía), samosprávné obce (municipios) a kantony (cantones). → Bolívie opakovaně požaduje vybudování koridoru přes atacamský region, o který přišla v roce 1884, čímž ztratila přístup k Tichému oceánu. Chile nárok zbudovat koridor pod suverenitou Bolívie vytrvale odmítá, místo něj navrhuje možnost kontrolovaného transportu bolívijského plynu a dalších průmyslových komodit. Druhý územní spor vede Bolívie s Brazílií o ostrov Isla Suaréz (por. Ilha Guajará-Mirim) ležící na řece Rio Mamoré. Část řeky tvoří hranici těchto států, ostrov je od roku 1958 pod správou Bolívie. Na základě historických argumentů nárokuje Bolívie spornou oblast Chaco od roku 1935 kontrolovanou Paraguayí. |
důležité odkazy: | |
Prezident: | Presidencia de la República> |
Parlament: | Congreso Nacional> |
Vláda: | Gobierno> |
Statistika: | Istituto Nacional de Estadística> |
Všeobecné informace: | CIA - The World Factbook 2007> |
Wikipedia - The Free Encyclopedia> |
zajímavosti: | |
Produkce kokyProdukce koky Bolívie je na 3. místě v produkci koky na světě (za Kolumbií a Peru). V roce 2005 představovala Bolívie 16 % světové produkce, v zemi jsou 3 hlavní oblasti pěstování: Yungas, Chapare a Apolo. Většina (71 %) produkce připadá na oblast Yungas. Jde o oblast, kde se stále nedaří produkci snížit a dokonce stále narůstá. (zpracovala Daniela Stonová, 2006, redukováno, změněna struktura příspěvku) TiahuanacoTiahuanaco (nebo také Tiwanaku), ruiny města Ajmarské říše, leží 21 km jižně od jezera Titicaca na náhorní plošině Altiplano. Název Tiahuanaco pochází z inčtiny a znamená „město mrtvých“ (to proto, že když do něj vstoupil v 15. století 4. inka Mayta Capac, město již nežilo). Město bylo pravděpodobně významným kultovním centrem celé oblasti (podle některých názorů i centrem obchodním a politickým a snad i hlavním městem mocné říše). Vyspělá civilizace Tiahuanaka se rozvíjela od počátku našeho letopočtu do 8. století n. l. K nejvýznamnějším dochovaným stavbám patří: trosky chrámu Kalasasaya (zůstaly zde velké sloupy a široké kamenné schodiště, obrázek vlevo), Palác sarkofágů (trosky čtvercové kamenné budovy, v jejíchž základech byly objeveny hroby s trepanovanými lebkami), Akapana (nízká stupňovitá pyramida), Brána slunce (3 m vysoká a 4 m široká brána zhotovená z jediného kamenného bloku, obrázek vpravo). (zpracovala Michaela Sobotková, 2005) | |
poslední aktualizace: | |
09.09.2009 |