Nikaragua

jazyky: španělština (úř., 97,5 %), ve východní části i indiánský jazyk mískito (v autonomním regionu Atlántico Norte 34,2 %) a angličtina (Atlántico Sur 8,0 %) (sčítání 1995)

národnosti: statistika vykazuje na základě sebedeklarace domorodé národy a etnické komunity (pueblos indígena o conunidad étnica): celkem 8,6 % (na venkově 11,1 %, v Atlántico Norte 57,1 %, Atlántico Sur 24,2 %), nejpočetnější jsou indiáni Miskitu (27,2 % z domorodých a etnických komunit) a „mestici karibského pobřeží“ (25,3 %) (sčítání 2005); odhad rasového složení obyvatelstva: mestici 69 %, běloši 17 %, černoši 9 %, Indiáni 5 %

→ Na Z příkopová propadlina s jezery Nicaragua a Managua, obklopená pásmem činných i vyhaslých sopek Kordiller. Častá zemětřesení. Pobřeží Karibského moře je nížinné, lagunové, lemované korálovými útesy. Tropické pasátové podnebí s dostatkem srážek. Tropické deštné pralesy a savany.

→ Od 1522 byla Nikaragua součástí španělské koloniální říše. 1821 získala nezávislost, 1821 – 39 ve Středoamerické federaci, od 1839 nezávislá. 1912 – 33 byla okupována USA. V letech 1936 – 79 vláda rodiny Somozů. Od 1979 občanská válka. 1990 zastavení bojů, pluralitní volby. Indiáni žijí dále od pobřeží, při východním pobřeží anglicky hovořící černoši.

→ Rozvojový agrární stát. Orná půda 10 % území, pastviny 46 %, lesy 27 %. Pěstuje se kukuřice, fazole, maniok, zelenina, tropické ovoce, káva, cukrová třtina, bavlna (namísto banánů). Chov skotu, prasat, koní. Rybolov. Těžba dřeva. Průmysl petrochemický, textilní, potravinářský (cukrovary, zpracování masa, kávy).

Lago de Nicaragua

Lago de Nicaragua (používá se i indiánský název Cocibolca, Nikaragujci je často označují jako „sladké moře“) je největším jezerem Střední Ameriky. Má rozlohu 8624 km² (délka 177 km, šířka 58 km) a je hluboké 70 m, hladina leží v nadmořské výšce 31 m. Přestože leží pouhých 19 km od pobřeží Tichého oceánu (šíje Rivas), jeho vody jsou splavnou řekou Río San Juan odváděny do Karibského moře. Již od 16. století se rozvíjel čilý dopravní ruch mezi Karibským mořem a městem Granadou na břehu jezera. Od počátku 20. století se několikrát uvažovalo o stavbě atlantsko-tichooceánského průplavu přes šíji Rivas, který by spojil atlantický přístav San Juan del Norte s pacifickým San Juan del Sur.
V jezeře žije řada pozoruhodných druhů, mj. žralok bělavý (Carcharhinus leucas), snad nejnebezpečnější žralok světa, který snáší zvýšenou i sníženou salinitu, a proto může pronikat do řek a jejich prostřednictvím i do jezer (vedle Nicaraguy např. i do jezera Izabel v Guatemale). Nepřesně bývá označován za "sladkovodního žraloka", toto označení by ale bylo na místě jen pokud by se ve sladké vodě rozmnožoval a žil tam převážnou část svého života (což nečiní).

(různé zdroje, opravil a doplnil Martin Kincl, 2009)

Jak se vlastně skloňuje slovo Nikaragua?

Podle pravidel českého pravopisu se slovo Nikargua skloňuje částečně podle vzoru žena (2., 4., 5. a 7. pád), částečně podle vzoru kost (3. a 6. pád), tj.: 1. Nikaragua, 2. (bez) Nikaraguy, 3. (k) Nikaragui, 4. Nukaraguu, 5. Nikaraguo!, 6. (o) Nikaragui, 7. (s) Nikaraguou. Čili: do Nikaraguy se můžete vydat až tehdy, když o Nikaragui budete něco vědět ....