Guyana

jazyky: angličtina (úř.), kreolská angličtina, hindština, urdština, indiánské jazyky

národnosti: Indové 43,5 % (v roce 1980 ještě 51,9 %), Afričané/černoši 30,2 %, Indiáni 9,2 % (v roce 1980 jen 5,3 %), Portugalci 0,2 %, Číňané 0,2 %, běloši 0,1 %, míšenci 16,7 % (v roce 1980 11,2 %) (sčítání 2002); Indiáni převažují na jihozápadě země (region 8 – 75,9 %, region 9 – 89,2 %), Indové ve východní a severní části státu (region 6 – 68,7 %, region 3 – 65,5 %), černoši na severu (region 10 – 55,0 %, region 4 – 41,7 %), ostatní etnika žijí hlavně v hlavním městě (region 4)

→ Nížinné močálovité pobřeží přechází v nízkou pahorkatinu. Na jihu a západě Guayanská vysočina. Hustá říční síť, řeky vodné, četné peřeje. Hlavní řeka Essequibo. Vlhké a horké rovníkové podnebí. Většinu území pokrývají tropické deštné lesy, v sušších a vyšších polohách savany.

→ Guyana = indiánsky „země vod“. Koncem 15. stol. Španělé, v 16.–18. stol. o území soupeřili Britové, Nizozemci a Francouzi. Osídlena většinou otroky dovezenými z Afriky (otroctví zrušeno 1838) a později přistěhovalci z Indie a Číny. 1831 – 1966 kolonie Britská Guyana, 1966 nezávislost, 1970 republika v rámci Commonwealthu. Dlouho byla ovládána pseudokomunisty (kooperativní … kompromis mezi socializmem a kapitalizmem). Jediný stát na světě, který měl za prezidenta občana jiného státu (po smrti prezidenta určili za hlavu státu jeho manželku – občanku USA). 2/3 území (vše na Z od řeky Essequibo) si nárokuje Venezuela. Naopak Guyana požaduje na Surinamu území mezi řekami Horní Courantyne (Nová řeka) a Courantyne.

→ Agrární stát s významnou těžbou nerostných surovin. Orná půda 2 %, pastviny 6 %, lesy 84 %. Hlavní plodinou je cukrová třtina a rýže, banány, citrusy, kokos, maniok, káva. Chov skotu. Rybolov. Hospodářsky nejvýznamnější je těžba bauxitu, zlata, diamantů a jiných drahokamů. Průmysl potravinářský, hutnický, dřevozpracující. Vývoz: bauxit a hliník (50 %), cukr (30 %).