Bermudy

Bermudy (Bermuda)
rozloha: 53 km2 počet obyvatel: 67 837 (odhad červenec 2009)
hustota zalidnění: 1 279,9 obyv./km2přirozený / celkový přírůstek: + 0,43 / + 0,65 % (2009)
hlavní město: Hamilton

jazyky: angličtina (úř.), portugalština

typ státu: zámořské území Velké Británie správní členění: 9 farností a 2 města

národnosti: černoši 58 %, běloši 36 %, ostatní 6 %

náboženství: protestanti 66 % (anglikánská církev 27 %, ostatní 39 %), katolíci 15 %, ostatní 19 %
HDP/obyv.: 69 900 USD (2004) měna: 1 bermudský dolar (BMD) = 100 centů (fixován na USD 1:1)

→ asi 150 ostrovů sopečného a korálového původu (20 obydlených), největší Great Bermuda. Příjemné subtropické klima.

→ Bermudy objeveny Španěly v roce 1515. 1609 kolonizovány Angličany (ztroskotaní kolonisté mířící do Virginie). Osídleny otroky dovezenými převážně z Afriky. 1941 zřízena námořní a letecká základna USA. Od roku 1968 rozsáhlá vnitřní samospráva. 1995 neúspěšné referendum o nezávislosti (74 % obyvatel proti) – z obavy, aby neodradili zahraniční firmy.

→ Zemědělství limitováno nedostatkem půdy (80 % potravin se dováží), průmysl nedůležitý. Významná oblast cestovního ruchu (tvoří 28 % HDP). Finanční služby pro mezinárodní firmy. Reexport léků, země levné vlajky.

důležité odkazy:
Všeobecné informace:CIA - The World Factbook 2007
Wikipedia - The Free Encyclopedia
zajímavosti:

Bermudský trojúhelník

Bermudský trojúhelník a jeho údajná tajemnost
Jako Bermudský trojúhelník se zpravidla označuje sférický trojúhelník s vrcholy v Portoriku, na Floridě a na Bermudách. Toto označení je užíváno i jako synonymum pro riziko a nevysvětlitelné záhady. „Geografický“ Bermudský trojúhelník je přibližně rovnostranný (strana 1600 km) a má plochu 1 155 000 km2. Celý leží v Atlantském oceánu. Topografie mořského dna je velice rozmanitá: vyskytují se zde jak hluboké podmořské příkopy (př. Portorický – 8229 m), tak zrádné mělčiny a útesy podél kontinentálního šelfu. Převážná část mořského dna leží v hloubce 5800 m. Oblastí prochází 30° s. z. š., díky vlivu všeobecné cirkulace atmosféry v severní části převažují jihozápadní větry, v jižní severovýchodní pasáty. Na území Bermudského trojúhelníku vznikají často tropické cyklóny (hurikány).
Bermudský trojúhelník je spojován zejména se záhadnými zmizeními lodí, letadel i cestujících a s časoprostorovými anomáliemi. Za posledních 500 let údajně zmizelo 200 až 1000 plavidlech a letadel, údaj ale nelze ověřit ze spolehlivých zdrojů. Popularitu – a konec konců i svůj název – získal Bermudský trojúhelník díky neúnavné aktivitě novinářů bulvárního tisku. Poprvé se o „Bermudském trojúhelníku“ zmiňuje Američan E. V. W. Jones v roce 1950, vrcholem troúhelníkománie byla kniha Charlese Berlitze z roku 1974 (název pochopitelně The Bermuda Triangle), která je v současnosti chápána jako klasické dílo pavědeckého stylu (neověřování informaci, účelové interpretace, vymyšlení a „přibarvování“ spojené se zamlčováním protichůdných nebo odporujících faktů). Mezi nejčastější šarlatánská vysvětlení záhad Bermudského trojúhelníku patří únosy mimozemšťanů, víry ze čtvrté dimenze a tím způsobené mizení v čase a prostoru, působení magických krystalů ze ztracené civilizace Atlantidy, mořské příšery a další. Mezi vědecká vysvětlení se řadí na prvním místě vliv přírodních podmínek, zejména nepředvídatelného karibsko-atlantického počasí. Zajímavá je hypotéza o výronu metanu z hlubin oceánu, která předpokládá, že se na dně této problematické oblasti vyskytuje metan, který po uvolnění prochází vodní masou a mění její hustotu. Metanem prosycená voda není již schopna nadnášet plavidlo na hladině. Existence tzv. metanových šachet byla prokázána při těžbě ropy.

(zpracovala Monika Erbesová, 2004)

Sargasové moře

Sargasové moře je oblast vymezená Golfským, Severním rovníkovým a Kanárským mořským proudem (částečně se kryje s Bermudským trojúhelníkem). Tato oblast je mimořádně zajímavá z biogeografického hlediska. Je jedinou částí světového oceánu, kde se vyskytují hnědé mořské řasy Sargassum (nejhojnější je Sargassum natans = mořská cesmína), které tvoří „chaluhové vory“. Na nich pach nacházejí životní prostor bizardní společenství živočichů i rostlin (rozedranec sargasový, rournatci, mechovci, drobní krabi, krevety, garnáti…). Pro nás je Sargasové moře zajímavé i tím, že právě v něm dochází k výtěru úhořů evropských (říčních) a amerických. Jedná se v podstatě o katadromní ryby, které mají svůj životní cyklus spjatý s touto oblastí.

(zpracovala Monika Erbesová, 2004)

poslední aktualizace:
16.09.2009
zpět na hlavní stranu
zobrazení pro tisk
první vzhled