Honduras

jazyky: španělština (úř.), indiánské jazyky

národnosti: mestici 90 %, Indiáni 7 %, černoši 2 %, běloši 1 % (ročenka CIA), podle sčítání 2001: indiánské komunity 6,2 % (Lenca 4,6 %, Misquito 0,8 %, Ch'orti' (Mayové) 0,6 %, Tolupán 0,2 %, Pech (Paya) 0,1 %, Tawahka (Sumo), Garifuna (převážně zambové) 0,8 %, anglofonní černoši (Negro inglés) 0,2 % a ostatní (mestici a běloši) 92,8 %

→ Hornatá země prostoupená pásmy Kordiller; členité pobřeží Karibského moře i Tichého oceánu je lemováno úzkými nížinami. Řeky krátké. Teplé a vlhké tropické pasátové podnebí, v horách mírnější, ale s bohatými srážkami. Vegetační kryt tvoří tropické deštné pralesy, v kotlinách a v údolích křovité a travnaté savany se sukulenty.

→ Jedno z dávných středisek mayské civilizace. 1502 zde přistál Kolumbus, 1529 Honduras španělskou kolonií.Od 1570 součást generálního kapitanátu Guatemala. 1821 vyhlášena nezávislost, 1821–23 Honduras součástí Mexika, 1823–38 členem federace Spojených středoamerických provincií, pak samostatná republika. Nestabilní vnitropolitické poměry, časté střídáni vlád, velký vliv armády. 1969 krátká „fotbalová válka“ se Salvadorem. Od roku 1982 civilní vláda s jistým vlivem armády.

→ Agrární stát závislý na produkci exportních zemědělských plodin. Orná půda 18 %, pastviny 14 %, lesy 54 %. Hlavní plodiny cukrová třtina, banány, obilniny, kávovník, fazole. Chov skotu. V 70. letech pozemková reforma (dříve enormní koncentrace: 2/3 půdy v rukou The United Fruit Company, dnes zvané Chiquita Brands International, Inc. – měla v podstatě pod kontrolou středoamerické zemědělce a díky ní se těmto státům začalo říkat banánové republiky). Těžba zinku, olova, mědi. Průmysl zpracovatelský (zemědělské plodiny), dřevozpracující, cementářský.